S tužkou v ruce-jak jinak?

3. března 2018 v 23:27 | Unavená matka |  Úvahy
Tužka, to je klasika!
Tužku bereme do ruky už jako malé děti, které tak rády napodobují svět dospělých. Žádné pero, nebo, nedej bože, fiksy! Tužka krásně klouže po papíře a zkušenější kreslíři s ní dokáží zázraky, neboť tužka dokáže vytvořit i mnoho odstínů. Vlastně není třeba ani barev, stačí jen zapojit představivost.
Tužkou se učíme kreslit, sotva se posadíme mamince na klín. Tužkou lze vytvořit i umělecké dílo.
Mám ráda kresby Staré Prahy provedené tužkou. Jak ona ta tužka umí krásně i stínovat, jak s ní lze správně vystihnout tu zastaralou atmosféru dávných časů, časů s nádechem dnes již vymizelé romantiky.
Beru do ruky kresby neznámých umělců z dob První republiky, probírajíce se obrázky z dědečkovy pozůstalosti. A mezi kresbami reprodukovanými na starých pohlednicích nacházím tužkou vyvedenou siluetu malé holčičky, jak sedí na louce u nějaké řeky a vije věneček. Z onoho obrázku, přestože je nakreslen jen tužkou, veselost barev přímo čiší. Jejich nepřítomnost mě nutí k představivosti... louka je zelená, kytičky asi žluté, řeka modrozelená a v jejím odlesku lze i slunce spatřit... a jakou barvu mají její šaty? Celý výjev vyzařuje klid a pohodu. Malá holčička si sedla do trávy a někdo ji s láskou nakreslil špalíčkem obyčejné tužky. V roztřesené linii rozeznávám dědečkův rukopis... ano, jsem to asi já, malá, pětiletá holčička, radostně si užívající letního odpoledne na prohřáté louce pod ochranou prarodičovy pozornosti. Nejasně mi v paměti probleskne ten krásný pocit a snažím se jej rychle zachytit svým vědomím.
Tu vzpomínku si chci uchovat v mysli. Tu lásku dědečkovu chci zase dál předávat, dnes již sama také prarodič, svým vnoučatům. Neumím sice tak dovedně zacházet tužkou, tuto schopnost jsem nedostala do vínku... ale radost a lásku prožitou se svým dědečkem mi nikdo nemůže vzít. Ta je v mém srdci na věky zapsána tužkou zázračnou, tou tužkou, co s ní andělé znamení lásky nám pozemšťanům do srdíčka radostně vpisují.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 4. března 2018 v 9:51 | Reagovat

Moc hezká vzpomínka.

2 Eliss Eliss | Web | 4. března 2018 v 10:29 | Reagovat

To je krásné vzpomínání, bohužel dnes mnoho lidí už tužku do ruky nebere :-(

3 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 4. března 2018 v 10:33 | Reagovat

Chce to mít správnou tužku
a znát a mít dar kreslení,
umět rozeznat jemné stíny
a nakreslit je ještě jemnější,
uprostřed hrubého stínovaní.
Na plátno, zprvu čisté,
léty však žloutnoucí,
s minimální možností bělení a opravy.
Přesto každý je malířem,
nelze se tomu vyhnout.
To plátno,
to je život.

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. března 2018 v 17:07 | Reagovat

S dědečkem jsem to měl podobné, i on jako štukatér a kameník musel umět velmi dobře kreslit, aby si dokázal přesně načrtnout, co bude dělat v kameni nebo sádře. Bohužel, tuhle schopnost jsem nezdědil :-).

5 Meduňka Meduňka | Web | 4. března 2018 v 20:25 | Reagovat

Zařazuji do výběru! :-)

6 Unavená matka Unavená matka | 4. března 2018 v 22:06 | Reagovat

[5]: moc děkuji :)

7 Unavená matka Unavená matka | 4. března 2018 v 22:07 | Reagovat

[1]: Ano, je, moc děkuji za tohle téma, které mi to vše připomnělo :-P

8 Unavená matka Unavená matka | 4. března 2018 v 22:10 | Reagovat

[2]: ano, vše se děje on-line, ale nemá cenu vzdychat, je třeba vytrvale tu tužku dětem do ruky strkat :-D

9 Unavená matka Unavená matka | 4. března 2018 v 22:24 | Reagovat

[3]: a dítě je jak nepopsaný papír, proto buďme ostražití, jaký podpis na něm my rodiče zanecháme a snažme se, abychom ho nezmuchlali či neprotrhli příliš ostrým hrotem :-(

10 padesatka padesatka | E-mail | Web | 4. března 2018 v 22:35 | Reagovat

[3]: Píšeš tak krásné komentáře... :-)
Bych si je nechala do blogu...

11 Unavená matka Unavená matka | 4. března 2018 v 22:43 | Reagovat

[4]: já bohužel taky ne, ale vzpomínky nám nikdo nevezme :-)

12 Unavená matka Unavená matka | 4. března 2018 v 22:46 | Reagovat

[10]: děkuji, mám toho plnou hlavu, ale bohužel času málo... ;-)

13 sugr sugr | E-mail | Web | 14. března 2018 v 20:02 | Reagovat

Pěkné vzpomínky. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama